Všimli jste si také, že čím jsou lidé starší, tím častěji jsou smutnější, vážnější, serióznější (dokonce až důstojní) a „berou se“ příliš vážně? A že tento stav vnímají jako něco přirozeného a nevyhnutelného?
Nezřídka vypadají jakoby nesli velice těžké břemeno, které si za život nastřádali. Nejspíš zapomněli, že mohou i odkládat…
- Co se v průběhu lidském životě přihodilo, že v něm ubylo radosti a smíchu?
- Kde s bere ten smutek?
- Co si nabrala na svá bedra?
- Čím je nám užitečné, že život i sami sebe bereme tak vážně?
X
- Jak by to vypadalo, kdybychom si znovu dovolili víc se radovat?
- Jaký by byl náš život, kdybychom odhodili něco z toho, za co si bereme (často zbytečně) odpovědnost?
- Co bychom získali (zpět), kdybychom se častěji smáli (třeba i sami sobě)?
- O kolik let bychom omládli?
- Kolik nové energie by nám to přineslo?
Já osobně si hraju moc ráda nejen v životě, ale i při koučinku. S klienty, kteří řeší „běžné“ záležitosti i s těmi, kteří zažili těžký příběh. Možná, že s těmi druhými, je to ještě víc potřeba.
Vím, že může být velmi užitečné a uzdravující:
- KDYŽ se na svůj životní příběh, podíváme JEN JAKO NA PŘÍBĚH…
- KDYŽ svým přístupem začneme do života DOSTÁVAT postupně VĚTŠÍ HRAVOST, vědomou, radostnější…
- KDYŽ zkusíme ZNOVU SI HRÁT a SMÁT SE…
- KDYŽ vezmeme něco ze svého BŘEMENA a ODLOŽÍME to..
- KDYŽ se začneme vnímat VDĚČNOST za tom, co jsme zažili a co díky tomu máme…
Přijďte si vyzkoušet, že je možné ODLEHČIT svůj ŽIVOT a mít znovu RADOST.
Například při KOUČOVÁNÍ SYSTÉMŮ používám koučovací pomůcky, které jsem nashromáždila z velké části díky svým dětem:-)